Loupak.cz - Vtipy

Psychologové doporučují, aby v den vysvědčení děti své známky nejprve zavolaly rodičům a pak až přišly domů... Rodiče tak mají dostatek času nachystat si pásek na výprask!

„To nechápu,” svěřuje se učiteli autoškoly bezradná blondýnka. „Jak může Trabant jezdit, když je z igelitu?”
„Z bakelitu, slečno, z bakelitu!”

Venku se zatáhlo a starý kuřák se zděsil: „Tolik jsem jich snad nevykouřil?!”

Náhle osiřelá dívenka vzlyká ve zpovědnici: „Proč zrovna oni? Proč zrovna tatínek s maminkou?”
Kněz praví: „Inu, dcero, to je vůle zboží.”

„Dnes už si nepřeju nic jiného než poklidně dožít,” svěřuje se starému kamarádovi penzionovaný generál.
Přítel se na něj podívá jako na blázna: „Tak proč se chceš ženit?”

Starý farář se hrozně rád sázel. Dostal na faru mladého kaplana, se kterým se vsadil o plat, že neudělá to, co on. Postavil do místnosti tři židle a na jednu z nich posadil mladou dívku. Pak ji pohladil po tváři, kaplan taky. Dal jí pusu, kaplan taky, vjel jí za blůzku, kaplan taky, sáhl jí mezi nohy, kaplan taky. Pak ho vyndal z kutny, otočil kolem pasu a řekl: „A tohle, kaplánku, neuděláte!”

Generál Sherman navštíví po velké bitvě polní nemocnici. Zastaví se u postele pacienta, jehož hlava se ztrácí v obvazech. Pobočník referuje o jeho zásluhách na bojišti.
„Máte nějaké přání?” ptá se generál.
„Ano,” koktá pacient, „chtěl bych klobásu. Velkou klobásu, dlouhou od ucha k uchu. Mám klobásy moc rád...”
Generál přislíbí: „Dostanete ji, statečný muži!”
„Děkuji, udělal jste mi velikou radost,” odvětí pacient. „Ale já vám nestačil říct, že mám jedno ucho tady a druhé zůstalo u Chattanoogy!”

Pojišťovna štěstí - seriál o pojišťovně, kde vám pojistí všechno, jen ne to, co velkohubě hlásají.

Na pláži: „Prosím tě, nemáš opalovák?”
„Ten zrovna ne, ale nestačilo by ti trochu benzínu?”

Skotský turista byl na návštěvě v Praze a v jedné z hlavních ulic ztratil kovovou pětikorunu. Ihned to šel nahlásit na policii. Tam s ním sepsali protokol a sarkasticky ho ujistili, že do pátrání zapojí celý policejní aparát a aby se přišel za tři dny zeptat.
Třetí den prochází Skot tou ulicí, kde ztratil tu pětikorunu, a udiveně zírá, jak je celá ulice rozkopaná. Přeskakuje jámy, přelézá hromady hlíny a libuje si: „Tedy všechna čest, to se jim musí nechat, ale uměli to vzít pořádně do ruky!”